Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kata I.

25. 12. 2007

CO JE TO KATA?

Tak jako v každém bojovém umění pocházejícím z Orientu, tak i v "KARATE" tvoří významnou součást jeho kompletního výcviku souborná cvičení, znaná "KATA". Kata, v překladu „forma“ symbolizuje boj proti několika fiktivním útočníkům, ozbrojeným a útočícím různými způsoby a ve stanoveném pořadí. Úlohou „obránce“ je tyto pomyslné útoky vykrývat a současně provádět i vlastní protiútoky a to předem stanovenými technikami, jejichž návaznost na sebe tvoří celek, tj. určitou kompletní akci. Aby však kata nebyla znehodnocena je na pouhé provádění technik karate, jsou tyto vykonávány navíc v předepsaném rytmu tak, aby kata dávala cvičícímu pocit reality skutečného boje. Jedná se tedy o předem přesně stanovený sled obranných a útočných technik proti předpokládaným způsobům útoku. Každá technika, obsažená v kata, každý postoj a pohyb mají svůj význam a smysl a jsou proto od sebe neoddělitelné. Jsou přesně určeny jak z prostorového, tak i z časového hlediska. Převážná část technik a pohybů v kata je symetrická. Znamená to tedy, že když se provádí např. dva pohyby na jednu stranu, provádí se tyto pohyby i na straně druhé, pokud vzdálenost místa je identická. Diagram katy, japonsky „EMBU SEN“ tvoří přímka, tvar písmene H, T, X apod. Tato vodící linie kata je velmi pravidelná a geometrická a proto ten, kdo cvičí kata, musí mít velmi dobře vyvinuté smysly pro orientaci, směr a pohyb v prostoru. Zde jsou i minimální odchylky považovány za vážnou chybu. Jestliže je proto požadavek pohybu ve střední linii, techniky musí být prováděny přesně v tomto směru, nikoli stranou. Totéž platí i pro výšku (pásma) prováděných úderů a krytů. Každá kata vždy začíná krytem – to proto, aby se zdůraznilo, že karate je výhradně sebeobranný systém a z tohoto důvodu nemá být užito k útočným, ale pouze jen k obranným účelům. Celkem existuje asi 50 kata, avšak některé prameny uvádí až 70 kata (Massutattsu Oyama: THIS IS KARATE).


Jsou kata krátká a snadná, ale existují i kata velmi dlouhá a obtížná. Každá škola karate si utvářela kata svého pojetí, především pak v nich preferovala své typické techniky, včetně svých obranných způsobů boje. V podstatě však veškeré kata náleží ke dvěma základním směrům a sice "ŠOREI" a "ŠORIN". První směr zdůrazňuje fyzickou sílu a svalové schopnosti. Kata tohoto směru respektive techniky v nich obsažené jsou prováděny většinou pomalu a technicky velice přesně, s maximální koncentrací síly a se správným dýcháním, které je v těchto kata obzvláště zdůrazněno. Pohyby, především kryty jsou většinou vedeny po obloukové dráze – jedná se tedy hlavně o tzv. sváděcí kryty. Přemísťování se v postojích v těchto kata je krátké a méně časté. Naopak směr "ŠORIN" preferuje kata s rychlými a dynamicky prováděnými technikami, dlouhé a na pohled lehké přemisťování se v postojích, které je velmi časté. Japonci tvrdí, že kata tohoto směru jsou prováděny tak rychle a prudce, až prý cvičící ztrácí dech. Oba směry však rozvíjí ducha a tělo na kvalitativně vyšší úroveň a proto žádný z nich nemůže být považován za lepší.


Oba styly mají své přednosti i své chyby. Proto ten, kdo se chce karate opravdově věnovat, by si měl být těchto vlastností vědom, aby se je naučil. Některé kata stejného názvu mají uveden přívlastek "SHO" (malý) a "DAI" (velký). Znamená to že „malá“ kata v sobě obsahuje méně obtížných technik a ta „velká“ obsahuje více obtížnější a náročnější techniky a také více základních technik, nebo některých celkových akcí základních kata ("BASSAI DAI" a "KANKU DAI"). Do směru "ŠOREI–RYU" patří mimo jiné např. kata "TEKKI SHODAN", "TEKKI NIDAN", "TEKKI SANDAN", "JION", "JITTE" a "HANGECU". Zatímco kata "HEIAN SHODAN", "HEIAN NIDAN", "HEIAN SANDAN", "HEIAN YONDAN", "HEIAN GODAN", "BASSAI SHO", "BASSAI DAI", "KANKU SHO", "KANKU DAI", "EMPI", "GANGAKU" aj. patří do směru "ŠORIN–RYU". Mimo rozdělení kata do těchto dvou směrů se ještě dělí do tři skupin podle jejich obtížnosti a sice na základní kata, vyšší kata a na vrcholné kata, někdy též označované za tzv. „mistrovské“ – což však není správný výraz. Styl "SHOTOKAN-RYU" (směr šorin) mezi tzv. základní kata zahrnuje "HEIAN SHODAN" až "HEIAN GODAN" a "TEKKI SHODAN", mezi vyšší kata se v tomto směru zahrnují "TEKKI NIDAN", "TEKKI SANDAN", "KANKU SHO", "KANKU DAI", "BASSAI SHO", "BASSAI DAI". Do mistrovských "JION", "JITTE", "SOCHIN", "CHINTE", "EMPI", "MEIKYO", "HANGECU", "GANGAKU", "NIJUSHIHO", "GOJU-SHIHO SHO" a "GOJU-SHIHO DAI".


Průběh pohybů a technik, užitých v kata a způsob jejich provedení tvoří v podstatě katu samotnou. Bez vypracované a precizně vybroušené kvalitní formy v jejím provedení je kata neuskutečnitelná. Japonští instruktoři a učitelé karate vždy vyžadují dokonalé provedení kata. Podle jejich názoru však tato dokonalost není jen vnější formou v jejím předvedení, ale je především výrazem vnitřního klidu a vyjádřením hlubokého estetického prožitku. Doslova říkají, že „jak člověk katu provádí, tak kata utváří člověka samého. Prováděje kata, není jednotlivec pouhým účastníkem. V kata je jedinec svým, ponořen ve vlastní jednotě. Po dokončení kata zůstává jednotlivec stejným jedincem ale není už tímtéž. Kata byla kata, kata zůstává, avšak tato kata již není více stejná kata“. Dále tvrdí, že nejvýše účelná aktivita nastává tehdy, jestliže se v ní člověk účastní beze zbytku. Takové to vysvětlení, podle tradičního chápání orientální filozofie je velmi blízké k učení "ZEN". Je však zřejmé, že podstata a jádro kata bude nepřístupné v jejích pochopení tomu, kdo zdůrazňuje pouze její vnější model. Cvičení kata a jejich trénink má nesporně veliký vliv na rozvoji každého adepta karate. Cvičením kata karatista zlepšuje koordinovanost pohybů, zdokonaluje základní techniky, které se učí a později používá v kumite, zlepšuje napětí a relaxaci, správné dýchání. Cvičením kata rovněž výrazně zlepšuje orientaci karatisty v prostoru a v neposlední řadě má i pozitivní vliv na rozvoj rychlosti, dynamiky a síly. Kata je rovněž vhodné „fyzické cvičení“, neboť značně zlepšuje aerobní kapacitu plic. Toto vše ale nejsou podstatné důvody, kvůli kterým by se kata měli cvičit. Kata je klíčem k pochopení podstaty karate a proto by neměli být v tréninku karate opomíjeny. Japonci považují kata za vrchol kreativního umění. Karate má v Japonsku stále ještě především statut umění a potom teprve sportu. Rozdíl mezi evropským a japonským pojetím umění je dosti veliký, což také vysvětluje některé, většinou značné odlišnosti v systému učení a výkladu karate v Japonsku a v Evropě. Pravdou však zůstává ten fakt, že podle předvedené kata se pozná velice dobře technická úroveň a celková vyspělost každého karatisty. Je zřejmé, že pouze rozsáhlá praxe, vytrvalá a cílevědomá práce a opakovaný nácvik kata je tou jedinou, spolehlivou cestou, která vede k pokroku na poli poznání a ústí dále v proniknutí do vyššího stádia kata a jejich cvičení. Zde má individuální poznatek (nikoli získaná informace) větší a mnohem trvalejší hodnotu, která vysoko překračuje obvyklou šablonovitou systematizaci výcviku kata, u níž lze oprávněně pochybovat o její plnohodnotné objektivitě...

 

 


PROČ CVIČÍME KATA?

Dnes je mnoho nedorozumění okolo kata. Lidé, kteří přijdou do "DOJO" se ptají na co jsou kata a bohužel mnoho instruktorů nezná správnou odpověď. Laikům se může zdát, že nemají význam pro využití v boji. Z této neznalosti pramení nahrazování principů v moderních bojových sportech přidáváním působivých gymnastických pohybů či cvičení na hudbu. Jsou to smutné příklady zahození znalostí, které byly shromažďovány celé generace do formálních kata.


KATA JE SRDCEM KARATE A COKOLIV ZNÁME, ZNÁME Z KATA


Kata je symbol principů. Staří mistři vytvořili kata jako výsledky zkušeností ze skutečných bojů, seskupily nezvratné principy do formálních kata a my je musíme rozluštit během cvičení. Některé myšlenky nemůžeme pochopit pouze slovním vysvětlením. Stejně jak je můžeme různě vyjádřit, tak je také člověk svým vlastním rozumem různě pochopí. Je prospěšné použít vědu k vysvětlení dynamiky technik, ale to nestačí. Člověk může napodobit techniku, bude to však pouze vnější forma bez procítění. To znamená, že není nutné v boji vždy analyzovat situaci a reagovat danou technikou, ale reagovat přes cítění, přímo přes nervový systém v páteři s nacvičenou akcí. Kata znamená svobodu pohybu, i když vypadá, že omezuje. Jejím cílem je svoboda a my ji můžeme dosáhnout, protože nás učí vedení energie v různých směrech s nejvyšším výkonem. Kata nám nabízí ideální podmínky pro učení technik, dokud se neodnaučíme špatné návyky. Se silným vlivem jako je protivník jsme pod tlakem a je těžké provést správně techniku. Naše špatné návyky se tedy budou zvětšovat. Kata slouží k fyzickému rozvoji. V kata cvičíme velký rozsah pohybu, synchronizování s dechem a tělo se vždy pohybuje jako kompaktní celek na zemi. Kata udržuje tělo elastické, silné, uvolněné a vypracovává jej harmonickým způsobem, proto může být karate praktikováno až do vysokého věku. Také vyvážený trénink obou stran zajistí rovnováhu vývoje, který pomáhá v předcházení zranění. Kata je univerzální trénink pro všechny. Když cvičíme jiu-kumite (volný boj) nebo kumite na soutěži, mnoho z nás má sklon ke dvěma nebo třem technikám, které jsou naše oblíbené (tokui-waza), ale v kata se procvičuje mnoho vhodných technik pro sebeobranu. Jiný aspekt tohoto bodu je, že pokud je cvičení omezeno pouze na oblíbené techniky, tak nemůže dojít k rozvoji v tradičním karate.


 

KATA JAKO TRÉNINK MENTÁLNÍ KONTROLY
Kata je duševní cvičení a to je základ kata. Správný duch musí být představen ve správném následování principu maximální výkonnosti. Musíte být ve správném mentálním stavu, aby bylo cvičení účinné, pozornost nemůže být zaměřena pouze na mechaniku kata, ale na harmonickou spolupráci mysli a těla. Kata nám pomáhá se přenést nad mechanickou reakci na různé okolnosti, můžeme dospět na úroveň „neúmyslné“ reakce, u které nevíme jaká vůbec bude, dokud ji neprovedeme. Pomocí kata se můžeme přenést nad techniky, takže karate se stává „uměním bez umění“ a to je mistrovská úroveň.

 

PRO VŠECHNY, KTEŘÍ CHTĚJÍ STUDOVAT KARATE JE NUTNÉ ZAJISTIT NAJPRVE POCHOPENÍ PODSTATY KARATE A POTOM POCHOPENÍ JEHO SPRÁVNÉHO POUŽITÍ. (Gichin Funakoshi).


(z knihy "Karate - učební texty pro trenéry 2. a 3. třídy" do Pavla Krále a kolektivu...)