Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie JKA - karate

25. 12. 2007

Japonská asociace Karate (JKA) byla utvořena v roce 1955 s Gičinem Funakošim jako hlavním instruktorem. V té době měla jen málo členů a několik instruktorů, kteří studovali pod vedením stárnoucího mistra. Organizaci uznalo Ministerstvo školství v roce 1958. Téhož roku uspořádalo JKA první Celojaponské mistrovství v Karate, které se pak stalo každoroční záležitostí a pomáhalo ustanovit karate jako soutěžní sport. Asociace, která zaznamenala obrovský růst má nyní sto tisíc členů - aktivních žáků karate a přibližně tři sta přidružených sportovních klubů po celém světě...

1. JKA - KARATE - SHOTOKAN

V roce 1991 podal pan Ochi, držitel 7. danu (nyní 8.danu) a spolkový trenér, Německému svazu karate (DKV) návrh, aby JKA - Karate - Shotokan bylo uznáno jako stylový směr. Návrh byl projednán na mimořádném sjezdu dne 9.2. 1991. Byl zamítnut, přestože splňoval požadavky Stanov DKV. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo také zamítnuto. Stoupenci JKA se nenechali odradit. Sešli se na dvou informativních schůzkách při výuce pana Ochiho, a pak, při příležitosti letního Gasshuku 27.7. - 1.8. 1992 konaného v Lahr, byl dne 28.7. 1992 založen “Spolek na podporu JKA - Karate - Shotokan v Německu”, aby se nezávisle na dalším vývoji mohly přijmout podstatné zásady a úkoly k výuce JKA. Snahou “Spolku” je vytvářet pro karatisty formu, ve které se realizuje tradiční hodnota Shotokan - Karate ve smyslu karate-dó.

Abychom pochopili, o co se jedná, musíme se vrátit do nedávné historie karate v Německu.


2. VÝVOJ KARATE V NĚMECKU

V roce 1970 přišel do Německa pan Ochi, aby zde učil a šířil karate, přestože zde bylo mnoho svazů, které jej provozovaly. V uplynulých dvacátých letech se snažil o uznání karate Německým sportovním svazem (DSB), a o založení DKV jako pevného seskupení. Aby toho dosáhl, přistupoval v řadě oblastí na kompromisy, které se, ne vždy, ukázaly jako pozitivní pro karate. To mnohdy vedlo ke změnám technik. Tyto pozměněné techniky a jejich hodnocení se vzdálily původnímu stylovému směru “SHOTOKAN”.

Karate mezitím bylo uznáno u DSB, když v roce 1976 bylo založeno DKV, do kterého se spojilo vícero svazů a stylů. Dnešní DKV je tak rozrostlé, že náleží k deseti největším ve světě. Jeho řádová velikost, jakož i množství vrstev v něm (se zřetelem na sportovní nabídku), nabízí automaticky široký prostor pro rozličné interpretace.

Když se dnes pan Ochi rozpomíná na původní karate, vidí, že se vzdal mnohého ve prospěch procesu růstu Svazu a jeho rozvoje. Protože však nyní stojí na pevné základně, je důležité soustředit se na technický a duchovní rozvoj. Podle jeho mínění jsou v různých oblastech karate značné reakční tendence a rozličné názory uvnitř jednotlivých stylů vedou ke svárům, nespokojenosti a znechucení, jak karatistů, tak funkcionářů. Za této situace chtěl dát své síly do služeb JKA - Karate.


3. CO JE TO JKA-KARATE?

Cíl JKA (Japan Karate Association - Nihon Karate Kyokai) je definován takto:

Poslední cíl karate-do nespočívá jen ve snaze o vítězství, ale také ve zdokonalování osobnosti karatisty tělesným úsilím.

Stylový směr JKA - Shotokan - Karate má dát stejně smýšlejícím karatistům možnost uskutečnit tento cíl. A snahou pana Ochiho je založení samostatného stylu “JKA - Shotokan - Karate”, podobně jako u stylových směrů "WADO-RYU" a "GOJU-RYU".


4. PROČ VLASTNÍ STYLOVÝ SMĚR?

Více než 80% karatistů provozuje Shotokan - karate, které se stalo jakousi “sběrnou nádobou”. Toto vysoké procento zahrnuje přirozeně karatisty s různými osobními cíly a nejrůznějšími představami o karate. Dnes různé karatistické svazy zahrnují závodníky, všestranné sportovce, zájemce o karate žen a dětí, kondiční karate, milovníky sebeobrany a tradicionalisty.

Stylový směr “JKA - Shotokan - Karate” se má stát skupinou, ve které karatisté se stejným názorem budou zdokonalovat technické dovednosti, přemýšlet o filosofické stránce karate a usilovat o jeho rozšíření...

...aby se karate mohlo dobře rozvíjet, musí stejně smýšlející karatisté provozovat “své” karate a neměli by plýtvat svými silami ve zbytečných sporech ohledně rozdílného pojetí technik.


5. STYL A TRADICE

Přirozeným domovem “tradicionalistů” je stylový směr. U stylů jako "GOJU-RYU", "WADO-RYU", jakož i "SHITO- RYU" ještě dnes existují jednotné pohledy a definice stylu. Naproti tomu jsou v šotokanu různé představy. Výsledkem těchto představ jsou různé kompromisy, které vedly a i nyní vedou ke “zředění” karate v technické oblasti. Proto je přání cvičit a trénovat podle tradičních představ, zakládajících se na třech stejně hodnotných a důležitých pilířích: "KIHON", "KUMITE" a "KATA".
K uskutečnění těchto představ potřebuje skupina JKA potřebný organizační prostor, jako ostatní styly.
Základnou JKA - Karate je styl šotokan, v němž je "KIME" podstatou technik. Aby bylo dosaženo, vyžaduje to intenzivní, dlouhodobé cvičení základů technik tsuki, keri, uchi a uke. Řízením vyučování a tréninkovou činností je třeba objasňovat a zdůrazňovat členům jeho význam, jako obsahové základny JKA - Shotokan - Karate.
Současné soutěžní systémy, moderní tréninkové metody a pomůcky, jakož i používání chráničů pěstí způsobily formální přiblížení technik karate k technikám boxu a nepřispěly tedy k realizaci cíle stylu šotokan, kterým je dosažení kime. Tento vývoj neodpovídá představám neboť cílem je právě karate prováděné technicky na "KIME" a "KIME-WAZA".
Technického rozvoje lze dosáhnout jedině zdokonalováním jednotné základní techniky pro začátečníky i pokročilé, s využitím přednosti, které dává zkušený, členy uznávaný hlavní učitel (šéfinstruktor) spolu se skupinou povolaných osob (instruktorů).


6. VĚDOMÝ NÁVRAT ZPĚT

Vedle obsahu tréninku (technika, provedení, význam techniky) má velký význam "FORMA" tréninku (etiketa, zdvořilost). Je třeba akceptovat obě tyto stránky ve shodě s tradiční hodnotou karate. Je důležité je plně realizovat nebo se o to alespoň snažit.Forma tréninku by měla být soustředěna na učitel hierarchicky uspořádaná, disciplinovaná a orientována na Japonsko tak, jak se to dříve v minulosti ve světě široce aplikovalo, když se karate prostřednictvím JKA a jejich velkých učitelů (Funakoši senior a junior, Nishijama, Shirai, Enoeda a Ochi - jako nejmladší trenér JKA v Německu) vyučovalo a šířilo.
Je nesporné, že se dnes na základě dominujícího významu soutěže v EUK a WUKO, Shotokan - karate od těchto pramenů vzdálilo. Tento vývoj ostatně předvídal již koncem sedmdesátých let Nakayama. Dnes se hledá opět napojení na JKA - karate těchto padesátých a sedmdesátých let, aby se mohly tak důležité cíle a obsah karate střežit a tradovat. Bez tohoto spojení s minulostí, bez nároku na duchovní vztahy, se karate stane chudším a jednostranným, pouhým druhem sportu mezi mnohými. Řada karatistů s více než desetiletými zkušenostmi vidí svou úlohu v tom, aby se karate neprovádělo jen jako nějaké sportovní hnutí, ale jako činnost s duchovními ideály a s technickými principy tradičního šotokan karate. Tyto ideály a principy se musí opatrovat, zachovávat a předávat dále.


7. SOUTĚŽE

Soutěže jsou považovány za důležité průchozí stádium v životě karatisty. Cílem JKA - karate jsou soutěže, které se technicky a formálně orientují na tradiční ippon - karate, to znamená prakticky aplikovat Ippon - Shobu, bez váhových kategorií, chráničů rukou a kol útěchy - tedy jednoduše a přehledně pro diváky.
V oblasti kata se upřednostňuje kvalita před show (tedy vypracování jednotlivých prvků a pochopení jejich významu) a má přednost před estetickými momenty. Soutěže kata aplikují ve vyřazovacích kolech praporkový systém.
Je třeba si uvědomit, že jen trvalé cvičení základních kata (Heian) a "SENTEI" (povinných) kata zajistí vytrvalost technického a charakterového vývoje karatisty, který může být jinak ohrožen jednostrannou a předčasnou specializací.
Celková forma a produkce mistrovství a utkání i chování závodníka, vyžaduje zřeknout se show - efektů a sebeprodukce na jedné straně a na druhé vyzvednout zvláštnosti bojového umění a jeho návaznost na mateřskou zemi s její zvláštní kulturou a etikou. Jen vědomým odstupem a zdůrazňováním “svéráznosti” se získá odborné publikum pro soutěže a turnaje.


8. KARATE-DO: POMĚR ŽÁKA A MISTRA

Je potěšitelné, že pan Ochi je ochoten převzít vedení na této cestě a vyučovat karate s vědomím tradice, nezávisle na výkonnostních požadavcích Svazu a bez kompromisů v oblasti technického provedení. To odpovídá představám, že karate lze vyučovat ve vztahu mistr - žák.
Sensei Ochi nabízí tuto možnost a je dobré učit se karate z první ruky, od učitele vzešlého z JKA, člověka, který má kontakt s prameny karate a který je ochoten předávat dál bojové umění tak, jak se jej naučil od svých mistrů. Právě tento kontakt lze považovat za neocenitelnou přednost.


9. ČESKÁ UNIE ŠOTOKAN KARATE

Česká Unie Šotokan karate byla zaregistrována v květnu roku 1992 na Ministerstvu vnitra České republiky. Stalo se tak na základě četných diskuzí kolem současného stavu karate u nás, i v Evropě. K založení nové organizace se přistoupilo po zjištění, že situace v Evropě je obdobná jako u nás a zraje k novým řešením. Zvláště pak, když se naskytla možnost navázat kontakty prostřednictvím pana Wijngaardena - na směr JKA - Shotokan - Karate, představovaný panem Ochi.


Cíle Unie:

1. Obnovit tradiční pojetí šotokan - karate, jako širokého procesu výcviku a výchovy, zahrnující základní školu (kihon), souborná cvičení (kata) a zápas dvojic (kumite) s jejich bohatým rejstříkem technik a forem cvičení.

- jako širokého hnutí, tedy nejen rozvoj sportovně výkonnostních forem pro omezený okruh jedinců, ale především ostatní nesoutěžní tělovýchovné činnosti pro všechny.

- jako ucelené duchovní soustavy s tradiční etiketou a etickými zásadami.


2. Získat a udržet si kvalitního zahraničního instruktora - jako garanta stálého růstu kvality a s ním spolupracovat.


3. Vytvořit prosperující sdružení mající důvěru řadových členů, založené na vynikající organizaci a kvalitě činnosti, vysoké odbornosti a na seriózním přístupu ke svým členům a partnerům.


10. JKA - KARATE V POLICI NAD METUJÍ

Oddíl karate Police nad Metují byl založen roku 1992 panem Zdeňkem Mackem. (Nepočítáme-li původní, zrušený oddíl ve kterém se začínalo v roce 1989.)
Začínalo v něm trénovat jedenáct dětí včetně vedoucích a do roku 1997 se tento počet zvýšil na šedesát cvičenců.
O dva roky dříve, přesněji řečeno 3.12.1995 se Polický oddíl poprvé ve své historii zúčastnil semináře ing. Karla Strnada, nositele 5. danu mistrovského stupně a poprvé zde také slyšel o Japonské asociaci Karate (JKA). Pár dní na to, přijalo členství v této organizaci šest členů Police. O tři měsíce později (13.4.1996) se tato skupina zúčastnila prvního semináře Shihana Hideo Ochi v České republice.


 

Kdo ví, kteří karatisté odcházeli s tichým obdivem k tomu malému, nenápadnému Japonci, kterého na každém kroku provázelo slůvko oss”.