Jdi na obsah Jdi na menu
 


Souhvězdí Severní koruna (CORONA BOREALIS)

5. 3. 2009

Severní koruna byla prý čelenkou princezny Ariadny, dcery krétského krále Mínóa. Už tento fakt jasně naznačuje, že původ názvu souhvězdí opět leží na stránkách řeckého bájesloví. Vrátíme-li se zpět k čelence krásné Ariadny, konstatujeme, že tento šperk ji daroval nikdo menší, než sám bůh veselí a vína Dionýsos. Když Ariadna zemřela, vyhodil Dionýsos čelenku na oblohu, aby už nikdy nemohla krášlit jinou ženu. Drahokamy se prý proměnily v hvězdy a září svým pravidelným polokruhem do souhvězdí.

Arabové viděli v řecko-římském souhvězdí Koruny rozlomenou mísu, australší domorodci zde spatřovali bumerang či orlí hnízdo. Fantazie severoamerických Indiánů jej pojmenovala Nebeská sestra.

Souhvězdí Koruny najdeme mezi souhvězdími Herkula a Honáka (Bootes). Jeho nejjasnější hvězdou je Gemma (v českém překladu „drahokam“). Je od nás vzdálena 65 světelných let.

Další zajímavou hvězdou v „Koruně“ je tzv. „T CrB“. Nesporně interesantní na ní totiž je, že je většinou pouhým okem neviditelná. Dá o sobě vědět pouze v případě, kdy zde probíhají exploze vyvrhující množství plynu. Naposledy takovou zjasňující erupci pozorovali astronomové v roce 1946. Podle našeho pozemského kalendáře však výron plynů proběhl již v roce 490 před naším letopočtem. „T CrB“ je od nás totiž vzdálena dva a půl tisíce světelných let.

Poznámky pod čarou

Sousedi souhvězdí Severní koruny: Had, Pastýř, Herkules. 

Nejlepší viditelnost v České republice: Červenec.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Souhvězdí Severní koruna