Jdi na obsah Jdi na menu
 


BĚHÁM, ABYCH MOHL DÝCHAT

img_2105.jpgMyšlenky si nemůžeme propojit pohledem do budoucnosti ale lze se skrz ně podívat do minulosti. Musíme však věřit, že se nějak propojí v budoucnosti. Stále musíme věřit v něco! Věřit ve svého Boha, v osud, v život, karmu nebo cokoliv jiného protože víra, že se myšlenky někdy v budoucnu propojí, nám dodá sebedůvěru a budeme následovat své srdce dokonce i tehdy, když nás povede ze zaběhlé cesty. To je celý rozdíl. Náš čas je limitován. Nepromrhejme ho žitím života někoho jiného. Nebuďme omezení dogmaty protože to jsou výsledky přemýšlení někoho jiného.

Nenechme překřičet svůj vnitřní hlas názory ostatních. Musíme najít, co máme rádi. To platí jak pro práci, tak i pro soukromí.

Práce zabírá velkou část našeho života a jediná cesta jak být opravdu spokojený, je dělat to, v co věříme že je správné a jediná cesta jak dělat správné věci, je dělat to, co milujeme. Pokud jsme to však ještě nenašli, hledejme dál a neusazujme se, dokud nenajdeme to, čím se opravdu chceme stát.

Budeme mít své světlé i tmavé chvilky a většina z nás se snadno vzdává. Vím, že lidská vůle je velmi silná? Na zemi není nic silnějšího než ona a je velmi těžké ji zničit...

Kdokoliv se může cítit dobře, když je zdraví a účty má zaplacené nebo má dobré vztahy se svým okolím. Každý z nás potom může být positivní. Stejně tak i každý může mít krizi. Přesto si každý musí za všech okolností udržet víru.20394331_1922313774688921_548902270742298624_n-1-.jpg

Opravdová výzva k růstu ve všech úrovních života přichází v momentě, když jsme sraženi na kolena. V tu chvíli v nás hoří malý oheň a kolem pluje obrovské množství mračen a padá ještě větší množství deště, který chce oheň uhasit. Ochraňme oheň před deštěm a ještě víc jej rozdmýchejme! Oheň je hnací síla, kterou potřebujeme protože jsme byli poraženi. Bojovat a nevzdat se, vyžaduje obrovský kus odvahy začít znovu a znovu jednat!

Strach zabíjí sny a způsobuje nemoci. Způsobuje stárnutí, odvádí naši pozornost od toho, čeho jsme si ve svém nitru jisti: Že jsme schopni...

Na konci pocitu není nic ale na konci všech pocitů je slib. Důvod, proč se zrovna nesmějeme je ten, že jsme pohlceni svými pocity.

Každý den, když řekneme „ne“ svému snu, tak ho posouváme o rok zpět, možná o dva. Jeden den, když se nám nechtělo vstávat, posouváme sny o bůh ví jak dlouho. Nedovolme svým pocitům nás kontrolovat. Když je nenaučíme disciplíně, budou nás využívat. Takže si to pojďme vzít! Nebude to lehké, chceme-li něco změnit ale kdyby to tak bylo, každý by to dokázal! 
img_20170729_125727.jpgJá to zde ovládám, nenechám se srazit na kolena, nenechám se tím zničit. Vracím se! A díky tomu jsem silnější a lepší.“

 

Musíme udělat příslib za tím, za čím si stojíme. Musíme stát za svým klidem, za svojí myslí, za svým zdravím a vzít plnou odpovědnost za svůj život. Přijměme to, kde jsme a odpovědnost za to, kam jdeme nebo kam chceme jít. Můžeme si slíbit, že  den budeme žít jako by to byl den poslední.

Žijme svůj život s vášní! S úsilím. Rozhodněme se a slibme si, že se budeme snažit.

Poslední kapitola našeho života ještě nebyla napsána. Nezáleží na tom, co se stalo včera. Nezáleží na tom, co se nám stalo. Záleží na tom, co s tím uděláme...
kopie.jpg

Tento rok předělám ten a ten sen ve skutečnost a pak už o tom nebudu mluvit. Můžu!

"K tomu, abych byl vytrvalý, potřebuji umět se nevzdávat. Vždycky to nějak dopadne..."