Jdi na obsah Jdi na menu
 


KARATE SAKUGAWA

10. 6. 2008

Jeden z prvních známých okinawských expertů bojového umění velkého významu byl „SAKUGAWA SHUNGO“, také zván „KARATE (TODE) SAKUGAWA“. Narodil se 3 března 1733 v Shuri v Okinawě a začal studium okinawského „TODE“ a „KOBUDO“ pod vedením mnicha „TAKAHARA PEICHIN“ z „AKATA“. Takahara se učil okinawkému Tode a Kobudo od mistra „MATSU HIGA“, který žil na malém ostrově „HAMAHIGA“, kterému se připisuje důležitá role v rozvoji různých Kobudo Kata na Okinawě. Ostrov Hamahiga byl slavný kvůli svým mnoha expertům ve zbraních „SAI“, „TONFA“ a „BO“. Mistr Matsu Higa byl mezi nimi nejvýznamnější. V širokém kruhu svých nepřátel obáván a svými přáteli uctíván. Legenda vypráví, že byl prý jen malého vzrůstu, přesto však měl předloktí jako komická figurka „PAPEYE“. Kdykoliv se dozvěděl, že se na jeho ostrově zdržují japonští plenitelé, uchopil své Bo a vyhnal je.

To mu přineslo daleko sahající ohlas, neboť japonští „SAMURAI“ se jej obávali a v Okinawě se stal národním hrdinou. Tři Kobudo-Kata jim byly dochovány. Říká se o nich, že jsou vůbec základem okinawského Kobudo: „MATSU HIGA NO KON“, „MATSU HIGA NO SAI“ a „MATSU HIGA NO TONFA“.

Takakara Peichin byl mnichem a spojil Tode s různými praktikami meditace. Co ovšem přesně Sakugawa učil, není známo. Rozhodující vliv na mladého Sakugawu měla jedna událost, o které se vypráví na Okinawě ještě dnes v legendách.

Když měl Sakugawa 23 let, byl již považován za pokročilého žáka bojových umění a byl na Okinawě znám. Jednou ráno se procházel u břehu řeky v blízkosti města „SHURI“ a viděl elegantně oblečeného cizince, který stál u břehu řeky ponořen do meditace. Chtěl cizinci provést šelmovský kousek, přiblížil se k němu tiše zezadu, aby jej hodil do vody. Ale cizinec zmařil Sakugawův úmysl, neboť v posledním okamžiku se otočil a uchopil Okinawana tak pevně u zápěstí, že už se nemohl osvobodit. Cizinec napomenul Sakugawu kvůli jeho počínání, a když se dozvěděl, že je Sakugawa mistr Tode, řekl: „Až přijdeš zase do „KUMEMURA“, tak se ptej po „KUSHANKU“, a já tě naučím nejen Jak, nýbrž také Proč v bojových uměních.

Sakugawa se stal Kushankovým žákem a zůstal u něho 6 let. Tím byla přenesena jedna varianta Kata Kushanku („SAKUGAWA NO KUSHANKU“) do okinawského „SHORIN-RYU“ a dochována do dnešních stylů.

Když mu bylo 29 let, zemřel jeho první mistr Takahara Peichin. Podle jeho posledního přání se od té doby nazýval Karate (Tode) Sakugawa. To byl rozhodující impuls, aby se věnoval od té doby zcela bojovým uměním. Otevřel Shuri školu a položil tím základní kámen pro Shorin-ryu, vyvíjející se několik málo let po jeho smrti. Později šel do Číny, aby tam zdokonalil svoje umění. Říká se, že byl učitelem podle staré čínské tradice, který kladl důraz na tradiční obsahy bojových umění, tak jako na vnitřní rozvoj svých žáků. Držel své Kata v tajnosti a učil je teprve potom, když byl přesvědčen o vnitřním přizpůsobení žáka beze zbytku. Odmítl všechny druhy specializace v bojových uměních a byl obhájcem ideálu, majícího význam, který pronikl do vyučovacích metod přicházející generace mistrů: „Mistr Karate musí být zkušený ve všech směrech života a nesmí se vydat na úzkou stopu specializace“.

Díky tradici čínského umění kladl také velký význam na chování svých žáků.
Sakugawa byl zakladatelem okinawského „DOJOKUN“ (Pravidla chování v Karate), jejichž základní kámen byl položen již před „BODHIDHARMA“ v „SHAOLIN“. Sakugawa vyučoval také používání zbraní, zvláště Bo. Jeho nejvýznamnějším žákem v Bo byl „GINOWAN DONCHI“. Z této doby byly dochovány Kata „SAKUGAWA NO KON“ a „GINOWAN NO KON“.

Zpočátku měl mistr tři žáky, kteří byli známi jako „TŘI MUŠKETÝŘI“. Byli to „OKUDA“, „MAKABE“ a „MATSUMOTO“. Když se Sakugawa uchýlil do ústraní, dal „MENKYO-KAIDEN“ (*) svému žákovi Matsumoto. Makabe šel do Tomari a vyučoval tam „KOSAKU MATSUMORA“. Přesto žádný z nich údajně nehrál v rozvoji okinawského bojového umění významnou roli.

Když bylo Sakugawovi 78 let, přišel k němu mladý „SOKON MATSUMURA“ a požádal jej o vyučování bojových umění. Tím začala éra velkých okinawských mistrů bojových umění Shorin-ryu.


(*)

„MENKYO KAIDEN“. Menkyo byl starý japonský systém pořadí a stupnice hodností v Bugei (staré válečnické umění). Sestávalo se z druhu povolení (Kaiden) k vyučování bojového umění. Bylo udělováno ve formě diplomu (Makimono), s čísly od jedné do pěti, představenými stylů zralým žákům. Potvrzovalo konečné mistrovství v bojovém umění a dovolovalo žákovi vyučovat styl ve jménu mistra...