Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šermířská výuka podle zenu (9.)

26. 12. 2007
Japonští mistři šermu někdy používají k výcviku metodu "ZEN". Jednou přišel za mistrem, který bydlel ve své chýši v horách, žák, aby se naučil umění šermu. Mistr souhlasil. Žák sbíral mistrovi dříví na zápal, nosil vodu z blízkého pramene, štípal dříví, topil, vařil rýži, zametal pokoj a uklízel zahradu; prostě staral se o domácnost. Nedostával však žádné pravidelné ani technické lekce umění. Po jistém čase byl žák nespokojen, neboť nepřišel dělat starému pánovi sluhu, ale naučit se šermu... Proto jednoho dne požádal mistra, aby jej začal vyučovat. Mistr souhlasil. Výsledkem bylo, že mladý muž nemohl dělat žádnou práci s pocitem bezpečí. Když začal ráno vařil rýži, mistr jej znenadání zezadu udeřil holí. Uprostřed zametání dostal najednou ránu, aniž by věděl, odkud přišla. Neměl chvíli klidu, neustále musel být ve střehu. Uplynulo několik let, než se mohl úspěšně vyhnout ráně, ať přicházela z jakéhokoli směru. Mistr s ním však přece nebyl spokojen. Jednoho dne vařil mistr nad otevřeným ohněm zeleninu. Žák se chopil příležitosti, vzal do ruky svou velkou knihu a chtěl ji nechat dopadnout na hlavu mistra, který se nahýbal nad pánví a míchal její obsah. Mistr však žákovu ránu zachytil pokličkou. To otevřelo žákově mysli tajemství umění, které mu doposud zůstávalo skryto. Tehdy poprvé ocenil mistrovu neskonalou laskavost.