Jdi na obsah Jdi na menu
 


O mistrovi šermu a jeho nezvratném úsudku (12.)

18. 2. 2008

Jagjú Tadžima byl velkým šermířem a učitelem šermu šóguna tehdejší doby, Iemicua Tokugawy. Jeden z osobních strážců šóguna přišel jednoho dne k Tadžimovi a přál si, aby jej naučil šermu. Mistr řekl: "Jak pozoruji, zdáte se sám být mistrem šermu. Řekněte mi, prosím, ke které škole náležíte, než vás přijmu za žáka.

"Strážce odpověděl: "Ač se stydím, musím říci, že jsem se nikdy neučil umění šermu."

"Děláte si ze mne blázny? Jsem učitelem samotného ctihodného šóguna a vím, že můj úsudek nikdy neselhává."

"Je mi líto, že musím odporovat vaší důstojnosti, ale opravdu nic neumím."

Po tomto rozhodném odmítnutí se mistr šermu zamyslel a pak řekl: "Jestliže to tvrdíte, musí tomu tak být, avšak přece jsem si jist, že jste něčeho mistrem, ač nevím čeho."

"Když naléháte, tak vám to povím. Je zde jedna věc, o které mohu říci, že jsem jejím naprostým mistrem. Když jsem byl ještě chlapcem, napadla mě jednoho dne myšlenka, že za žádných okolností bych se neměl bát smrti. Zápasil jsem po několik let s tímto problémem, až nakonec pro mne přestal existovat. Snad máte na mysli toto."

"Přesně tak, zvolal Tadžima. "To mám na mysli. Jsem rád, že jsem se nemýlil. Poslední tajemství mistrovství v šermu také spočívá v osvobození se od myšlenky smrti. Cvičil jsem v tomto mnoho set žáků, avšak žádný z nich si opravdu nezaslouží závěrečný průkaz mistra. Nepotřebujete žádný technický výcvik. Mistrem již jste."